Blog / témata
Pod pojmem kaligrafie se skrývá umění. Umění mnoha tvarů, podob i barev. Kaligrafie jako taková se povětšinou váže k písmu. Kultura východní polokoule ji ovšem vnímá jako výtvarné umění, které je například malování nadřazené. Z řeckého spojení slov καλλος (krása) a γραφος (písmo) se do češtiny překládá jako krasopis. V čínštině jí říkají shūfǎ, tedy řád písma, v japonštině shodō, což v češtině znamená cesta psaní.
Kaligrafické písmo v textu na první pohled vyniká svou výjimečností. Pro jediné písmeno bývá využito linek o několika tloušťkách, písmeno je různě zdobené, může být i barevné. Pro tyto účely lze koupit tzv. kaligrafické sady per, propisovaček či štětců.
Na konci je hrníček. Sněhově bílý s jemnou malůvkou. Největší plochu dřevěných polic si svou načervenalou náprsenkou právem nárokuje Červenka obecná. Společníka jí dělá Kos černý. Z edice opeřených figurují také slepice v hnědé, kropenaté i celočerné variantě. Za jeden den jich na polici přistane celá stovka.
Čtvrtá, už opravdu poslední runda z útrob země vycházejícího slunce. Tentokráte nebudeme barvitě líčit, jak dechberoucně krásné a prazvláštní zároveň Japonsko je, pomineme i umění porcelánu jako takového a budeme se věnovat čistě a jen kaligrafii.
Asi vám dlužíme tu podstatnou část příběhu. Tu, která podnítila naši touhu věnovat se porcelánu a tvořit pro vás ty nejkouzelnější hrníčky na kávu vyšperkované ještě kouzelnějšími malůvkami zvěře, květin a vlastně všeho, co nás zrovna napadne. Tak jdeme na to!
Čau, ahoj! Ano, jsme to my, a přinášíme s sebou pokračování našeho japonského příběhu.
Jsme Martina a Ľubomír. Jsme dvojice umělců a kreativců pracující s kouzelnou věcí zvanou porcelán. Máme malou, ale rozkošnou dílničku na pražském Smíchově, v jejíchž útrobách se k životu probouzejí všechna naše díla.
